Jak mne napadlo odlívat listy?
Se sádrou jsem začala tvořit, je to již zhruba tři roky, kdy jsem odlévala obrázky z adventního kalendáře. Od té doby jsem tuto techniku propracovávala a pomalu zjišťovala, co pěkného lze pomocí ní vyrobit.
Loni na podzim během tvořivého experimentování mne napadlo, na základě inspirace v ČT1 se pustit do výroby sádrového odlitku listu. V pořadu Šikulové odlévali listy z čokolády. Nebyl důvod váhat, podzim a všude na zemi nepřeberné množství rozličných listů. Tak jsme se s dcerou vydaly na sběr. Doma jsme nasbírané listy odlévaly co nejdříve, aby nám neseschly, protože pokud by se tak stalo, nemohly bychom je od odlitku oddělit. Sem tam list nejde od sádry oddělit. Je to u listů již seschlých, dlouho spadlých ze stromu. Proto jsme měly pro tuto techniku materiál krátkou dobu.
Práce se sádrou a listy mne na čas pohltila a musím říci, že jsem se celou zimu těšila na jaro, až budou zase na stromech listy. Těšení to bylo příjemné, protože v současném globálním světě máte již zřídka kdy možnost, se těšit na produkty určitého ročního období, tato výsada života spjatá s koloběhem přírody již není tradičním znakem života moderního člověka. Tak že jsem již časně z jara sledovali listy, jak pučí a čekaly jsme se, až se rovinou. Příroda skýtá široký výběr listů různých tvarů a struktur, tak že se opravdu vyplatilo čekat. Tedy pokud nepohrdnete domácími. Zde však ztrácíte dimenzi rozmanitosti tvarů a struktur.
Jak se pro techniku nadchnout?
Na procházce můžeme hledat listy, které by se nám líbily. Musím dodat, že pokud Vás tato technika pohltí, jako mne, sledujete stromy a jejich listy všude, kde se objeví. Byť letmým pohledem. Výsledkem je, že se člověk opět naučí vnímat věci ve svém okolí. Hlavně přírodu, protože ta svou pestrostí dokáže okouzlit v každém směru. Děti to dokáží spontánně. Je úžasné kolik větviček, kamínků a všeho možného jsou schopné nasbírat na jedné procházce. Důležité však je, aby to co nasbíraly, dokázaly využít. Hlavně aby sebrané věci neskončily v popelnici. V tom případě by se hromadění začalo svou zbytečností nápadně podobat zárodkům konzumního způsobu života. Být napojen na přírodu je pro každého, ač si to třeba zrovna neuvědomuje, příjemné a hlavně uklidňující. V současné uspěchané době se již málo kdo pozastaví nad výrobky přírody - lisy, kameny, stromy a nebo květinami. A to je škoda.
Pomůcky:
- Lříčku nebo štětec (ten bude ale víceméně na jedno použití. Ale můžete pocí něj vykouzlit opravdu tenký, avšak křehký odlitek.
- Miska
- Podložka
- Sádra s vodou
- Listy - listy s výrazným žilkováním pokud budeme výsledný výrobek zdobit barvami. Pokud ho budeme chtít polepit ubrouskovou metodou, je lepší hladší povrch s nevýrazným žilkováním
Postup odlévání:
1. Nejprve si namícháme sádru takové konzistence, aby nebyla moc řídká ani příliš hustá.
2. Lžičkou ji s citem nanášíme na list. Pokud je optimální konzistence, tak nám neztéká, ale drží se u okraje listu, čímž vytváří pěkné autentické zakončení odlitku. Štětcem Můžeme nanášet více řídkou sádru, pak nám však vznikne velmi tenký a velice křehký odlitek. Ne příliš hustá sádra zajistí, že rub výrobku bude hladký a ne hrbolatý, tím, jak hustá sádra schne rychleji a víceméně vytvrďme tam, kam ji zrovna naneseme.
3. Nanášíme - li nízkou vrstvu sádry, pevný list se nám neprohne a zanechá si svůj tvar. Pokud se nám toto nedaří, můžeme list podložit, aby byl prohnutý a vypadal pěkně na magnetku. Podkládáme však ihned, než -li sádra zaschne.
Nanášíme sádru s citem. Aby nebyl list placatý, lze ho podožit.
4. Odlitky nehýbeme, dokavaď nezaschnou. Můžeme je očistit, pokud sádra z listu ztéká na podložku. Někdy stačí list popotáhnout a nadzvednout. Nebojte se experimentovat. Avšak když je list od sádry z obou stran, stěží ho od odlitku odstraníte.
Malina – hotový odlitek a originál
5. A nyní nezbývá, než nechat sádru zaschnout. List můžeme odejmou t asi tak za půl hodiny a pak necháme sádru pořádně vyschnout. A máme zde odlitky: