Velikonoční svátky
byly od pradávna součástí oslav jarní rovnodennosti – ústupu zimy a vítání jara, probouzející se přírody, víry v obnovení sil a zdraví člověka i domácích zvířat. V pojetí křesťanském se Velikonoce slaví jako svátky umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. O křesťanském pojetí Velikonoc se však dovíte více na adrese, od kud jsou také zpracovány informace ocvelikonočních tradicích:
https://www.unkovice.cz/2009/03/velikonocni-svatky/
Co vše lze koupit v obchodech za titěronsit a zbytečnosti, které se beztak často po svátcích vyhazují. Představte si ty hromady odpadu na skládkách. A mnoho z těchto dekoraticvních věcí lze doma jednoduše vyrobit. Výzdoba k tradičním společenským svátkům nabyde úplně jiných rozměrů. Vyrábíte - li přáníčko a nebo pohlednici pro druhého, myslíte na něho. Co má rád? Jakou barvu a vzor, motiv... Co se mu líbí? To vše se snažíte do dílka zakomponovat. Je fakt, dá se i takto nakupovat. Ale takové přáníčko vyrobené od Vás, bude mít jenom on.
Tradice a rituály v sobě unesou veliké kouzlo. Dávají nám pocit jistoty, protože se můžeme spolehnout na jejich příchod, spolehnout se na očekávané a zároveň v nás zanechají příjemné vzpomínky, které nás obohacují po celý život. Na co si nejvíce vzpomenete v dospělosti? Na rodinné rituály, které pěstovali rok co rok Vaši rodiče a Vy v tom pokračujete ve své rodině. Nejčastěji na Vánoce. A hlvavně vytvářejí prostor, kdy a jak být spolu. Jsou podnětem rodinných sešlostí a oslav a utužování vzájemných vztahů.
Tradiční společenské svátky jsou jedním forem rituálů, které dnes vtáhnou jedince a rodinu do společnosti, protože jejich oslavy se konají v rámci celé společnosti, kdy se pořádají různé akce. Dnes jsou tyto svátky baštou komerce a konzumu. Je to škoda, protože se vytrácí jejich původní význam a mnoho lidí nezná ani jejich původ a smysl. Jsme ve spoelčnosti, která je spíše ateistická, tak že nad mnoha svátky bychom mávli rukou, že nás jejich význam stejně nezajímá. Ale smysl svátků je spjat zejména s koloběhem země a života na ní, se střídáním ročních období a obdělávání půdy, se zajištěním obživy. Pro zhýčkaného člověka mocerní doby to také nejsou nezbytné informace, ale dávají nám možnost si uvědomit, jak žili naši předci starajíce se o svou existenci v souladu s přírodou.
Velikonoční zajíček – zajíc symbolizuje v řecké, egyptské a čínské mytologii štěstí, plynoucí čas a krátkost života. V Bibli je zajíc řazen mezi stvoření ‘maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce’, symbolizuje chudé, skromné a pokorné.
Vysévání obilí do misek – symbol začínajících zemědělských prací. Součástí misek mohou být i kvetoucí jarní květiny, vajíčka, zvířátka.
Kraslice – slovo, které původně označovalo červené velikonoční vejce. Za typické barvy pro Velikonoce (také proto, že bylo možné získat je z přírodních látek) se považují: červená, žlutá, zelená, červenohnědá, hnědá, ale také černá. Barevnými vejci dívky platily za blahodárný akt vyšlehání.
Pomlázka (dynovačka, mrskačka, šlehačka, binovačka) – má zajistit předání svěžesti, mladosti a zdraví mladého proutku děvčatům, aby byla zdravá, pilná, a veselá celý rok.
Vajíčko – figuruje od pradávna jako symbol plodnosti, úrodnosti, nového života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému. Zdobení vajíček doprovázela řada obřadů; na kraslicích lze vysledovat desítky různých magických symbolů.
Řehtačky – ale i klapačky, mlýnky, trakářky a různé doma vyrobené nástroje vydávající rámus mají svolávat k bohoslužbám v době, kdy ve čtvrtek umlkají zvony (odlétají do Říma).
Velikonoční oheň a svíce – Velikonoční svíce symbolizuje Zmrtvýchvstalého Krista, který zvítězil nad smrtí.
Kříž - symbol kříže je mnohem starší než křesťanství. lze ho najít u Egypťané, Číňanů či Kréťané a jeho význam byl v různých kulturách i náboženstvích univerzální, byl spojen s problémem orientace v kosmu, v prostoru mezi nebem a zemí a chápán jako propojení božského (vertikální rameno) a lidského (horizontální rameno) světa, stal se symbolem věčnosti.
Beránek – pro křesťany symbolizuje památku Krista. Pro Židy ovce symbolizovaly Izraelitu jako člena ‘Božího stáda’ a také židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí. Symbol beránka byl rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci.
Jidáše – pečivo z kynutého těsta ve tvaru válečku. Ten symbolizuje provaz, na kterém se oběsil Jidáš. Mohou být i různě motané, mít tvar placky nebo ptáčků.
Moc pěkné texty na velikonoční přání najdete na stránce:
Kropenatá slepička
snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji,
všechny chlapce podaruji,
pentličky si nastříhám,
na pomlázku jim je dám.
Hody, hody, doprovody,
dejte vejce malovaný.
Nedáte-li, malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička Vám snese jiný
Upletl jsem pomlázku,
je hezčí než z obrázku,
všechny holky, které znám,
navštívím a vymrskám,
než mi dají vajíčko,
vyplatím je maličko
Tyto a další koledy najdete na:
https://www.velikonoce.com/koledy.htm
